|
|
Vizualizace zločinu v normalizační kinematografii
Škopková, Andrea ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
66 Vizualizace zločinu v normalizační kinematografii Abstrakt Práce se zabývá otázkou, nakolik a jakým způsobem se normalizace prostřednictvím státem řízené kinematografie podepsala na podobě zobrazování zločinu a zločinnosti ve snímcích kriminálního a detektivního žánru. Předkládaná práce se pokouší zachytit schémata a mantinely, ve kterých se pohybovala dramaturgie české filmové žánrové produkce během tzv. normalizace. Práce vychází z možností porovnání dostupných dat a studií o reálné kriminalitě s jejím filmovým obrazem. Součástí práce je kapitola věnovaná mezioborovým, zejména sociologickým souvislostem zkoumání zločinu a jeho reflektování společností. Další část textu zahrnuje historický a právně-historický kontext zkoumaného tématu, resp. proměn trestního práva. Společně s popisem některých vybraných motivů filmového vyprávění a zhodnocením, nakolik a jakým způsobem jsou vybraná kriminologická témata (např. recidiva, problém sociálních patologií) reflektována dobovou odbornou literaturou (případně statistikami) a filmem, ilustruje práce na konkrétních příkladech, jakými způsoby se normalizační ideologie mohla projevit ve filmové produkci sloužící primárně k zábavě diváků (veřejnosti). Dovětkem práce zhodnocuje i další možnosti analýzy takového souboru, včetně nastínění některých limitů, které jsou jí...
|
|
|
Vina a odpovědnost v kontextu trestního práva:diskurzivní praktiky a strategie
Vávra, Martin ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Válková, Helena (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Dizertace se na příkladu tří konkrétních právních institutů zabývá tím, jak jsou v politickém i expertním (především právním a kriminologickém) diskurzu formulovány a reprodukovány významy, předpoklady a definice konstruující člověka jakožto subjekt trestního práva, subjekt který může být činěn odpovědným za své jednání.Práce se soustřeďuje na to, jak se v politické sféře (při soustředění na jednání Sněmovny a Senátu Parlamentu ČR) a ve vědách (zejména v právní vědě, kriminologii a psychiatrii) formují a formulují "trestněprávní" názory a jak se odrážejí ve významech uložených v samotném trestním právu. Metodologicky práce vychází z kritické diskurzivní analýzy. Diskurz je, zjednodušeně řečeno, významný tím, že na nás uplatňuje svůj utlačivý vliv, neboť vymezuje to, co je možné o světě říci, i to, jak v něm lze smysluplně jednat. Není tak (pouze) odrazem nějaké jiné, skutečnější reality, není plně redukovatelný na nějaké jiné společenské jevy a díky tomu skrze jeho zkoumání můžeme zjistit, jaké jsou předpoklady, z nichž vycházejí sociální aktéři a jaké argumentační rámce jsou v diskurzu používány. V teoretické části jsou zformulovány předpoklady pro následnou analýzu konkrétních témat spojených s formulováním "trestní" viny a odpovědnosti. Po stručném přehledu sociologických ...
|
|
|
Morálka a právo
Wagnerová, Anna ; Mucha, Ivan (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Anna Wagnerová Morálka a právo Abstrakt Morálka a právo Předkládaná práce se zabývá vztahem mezi morálkou a právem z pohledu sociologie, etiky a právní vědy. Poskytuje přehled možných náhledů na zkoumanou problematiku z perspektivy a s využitím metod tří uvedených disciplín. Sociologický přístup se zabývá společností, v jejímž rámci se vztahy mezi etickými a právními normami dějí. Etika a filosofie nahlíží otázku práva a morálky z etického pohledu a právní věda má vlastní pohled, definovaný specifickými metodami a teoretickými východisky této disciplíny. Sociologie přispívá poznání daného předmětu snahou zobrazovat věci a uvažovat o nich tak, jak jsou, nikoliv jak by měly být. Oproti tomu etika a právní věda přistupují k vnějšímu světu z normativní pozice, která je nicméně odvozena z odlišných souborů norem. Práce je dělena do čtyř kapitol. V první kapitole se zabývám sociologií jako vědní disciplínou, jejím vztahem k právu a právní vědě a nadto vykládám základní sociologické koncepty jako sociální skupinu, sociální jednání a normativní systém. Tímto popisuji prostor, v němž dochází k interakci mravních a právních norem. Ve druhé kapitole se věnuji morálce, kde se věnuji problematice morálky a mravu, ale též etice jako akademické disciplíně. Ve čtvrté kapitole rozebírám normy a normativní řád. Zde vedle...
|
|
|
Vina a odpovědnost v kontextu trestního práva : diskurzivní praktiky a strategie
Vávra, Martin ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Přibáň, Jiří (oponent) ; Válková, Helena (oponent)
Shrnutí Dizertace se zabývá tím, jak jsou v politickém i expertním (především právním a kriminologickém) diskurzu formulovány a reprodukovány významy, předpoklady a definice konstruující člověka jakožto subjekt trestního práva, subjekt který může být činěn odpovědným za své jednání.Práce se soustřeďuje na to, jak se v politické sféře (při soustředění na jednání Sněmovny a Senátu Parlamentu ČR) a ve vědách (zejména v právní vědě, kriminologii a psychiatrii) formují a formulují "trestněprávní" názory a jak se odrážejí ve významech uložených v samotném trestním právu. Metodologicky práce vychází z kritické diskurzivní analýzy. Diskurz je, zjednodušeně řečeno, významný tím, že na nás uplatňuje svůj utlačivý vliv, neboť vymezuje to, co je možné o světě říci, i to, jak v něm lze smysluplně jednat. Není tak (pouze) odrazem nějaké jiné, skutečnější reality, není plně redukovatelný na nějaké jiné společenské jevy a díky tomu skrze jeho zkoumání můžeme zjistit, jaké jsou předpoklady, z nichž vycházejí sociální aktéři a jaké argumentační rámce jsou v diskurzu používány. V teoretické části jsou zformulovány předpoklady pro následnou analýzu konkrétních témat spojených s formulováním "trestní" viny a odpovědnosti. Po stručném přehledu sociologických přístupů k trestnímu právu a trestání relevantních z...
|
|
|
Vina a odpovědnost v kontextu trestního práva:diskurzivní praktiky a strategie
Vávra, Martin ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Válková, Helena (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Dizertace se na příkladu tří konkrétních právních institutů zabývá tím, jak jsou v politickém i expertním (především právním a kriminologickém) diskurzu formulovány a reprodukovány významy, předpoklady a definice konstruující člověka jakožto subjekt trestního práva, subjekt který může být činěn odpovědným za své jednání.Práce se soustřeďuje na to, jak se v politické sféře (při soustředění na jednání Sněmovny a Senátu Parlamentu ČR) a ve vědách (zejména v právní vědě, kriminologii a psychiatrii) formují a formulují "trestněprávní" názory a jak se odrážejí ve významech uložených v samotném trestním právu. Metodologicky práce vychází z kritické diskurzivní analýzy. Diskurz je, zjednodušeně řečeno, významný tím, že na nás uplatňuje svůj utlačivý vliv, neboť vymezuje to, co je možné o světě říci, i to, jak v něm lze smysluplně jednat. Není tak (pouze) odrazem nějaké jiné, skutečnější reality, není plně redukovatelný na nějaké jiné společenské jevy a díky tomu skrze jeho zkoumání můžeme zjistit, jaké jsou předpoklady, z nichž vycházejí sociální aktéři a jaké argumentační rámce jsou v diskurzu používány. V teoretické části jsou zformulovány předpoklady pro následnou analýzu konkrétních témat spojených s formulováním "trestní" viny a odpovědnosti. Po stručném přehledu sociologických ...
|
host ::
RSS.